Druhý díl oratoria začíná Miloš Bok skládat na počátku r. 2001 po několikaměsíční pauze, kterou po uzavření 1.dílu vyplnil dokončením Trapistických žalmů. Stál před nelehkým úkolem. Pokračovat po monumentální první větě oratoria podobným způsobem se mu zdálo nemožné a proto zvolil odlišnou výrazovou koncepci, v podstatě podobnou jako u 2. poloviny Skřítků. Zatím co 1. díl je plný okázalosti a nadšení, 2. díl je niternější a jeho výraz je obrácen jakoby do sebe. Jsou zde plochy, které vyjadřují naprostou oproštěnost autora od moderního světa a v této míře se nevyskytují v žádných jiných jeho dílech. Hudba je zde psychologickým duchovním dramatem a je ze všech Bokových děl nejvíce podobna výrazu pozdního Wagnera, výrazu, který není příliš určen k pobavení současného povrchního světa. Leitmotivy z 1. dílu tvoří páteř i tohoto dílu, ale jsou zpracovávány novým způsobem. Též i kontrapunktické plochy v tomto dílu nechybí a jsou jeho největším interpretačním úskalím. O to naléhavěji pak vyznívají monumentální vrcholy na konci celého díla. Vlastní Finále, zkomponované o tři roky dříve teprve zde nachází svoji logiku a je rozšířeno o velkolepou kódu, která je tečkou za celým dílem. Závěr je otevřen pro Apokalypsu ve Stráni, epilog celé Bokovy oratorní trilogie.
Druhý díl oratoria Svatá Zdislava je provozně méně náročný, než téměř neproveditelný díl první. Přesto je jako celek vyhrazen pouze nejlepším profesionálním interpretům. Nezvyklou zvláštností je - podobně jako ve Skřítcích - použití sólové akustické kytary a flétny v kadencích uprostřed věty.
První provedení části 2. díla oratoria se konalo v jezuitském chrámu v Klatovech v červnu r. 2002. Interprety byli Dětský symfonický orchestr z K. Varů a spojené sbory z Plzně a K. Varů. O měsíc později zazněla podstatná část tohoto díla v chrámu P. Marie v Havlíčkově Brodě, tentokrát v podání Kühnova smíšeného sboru a Filharmonie Hradec Králové. Obě provedení se konala za řízení autora a zaznamenala veliký úspěch. Autor z tohoto dílu občasně provádí Kódu při liturgiích a výjimečně také zazněly Kadence pro kytaru a flétnu v podání dua Jers. Autor 2. díl natočil též v klavírní verzi, kterou později vydal. Výjimečně z ní některé úseky provádí koncertně.

Obsazení: 5 fléten, 5 hobojů, 5 klarinetů, 5 fagotů, 8 horen, 5 trubek, 3 pozouny, tuba, tympány (2 hráči ), baterie, banda: (8 trubek, 8 pozounů, 2 tuby, mešní zvonky-tutti), varhany a smyčce,kytara a flétna-soli.
Sbor SATB, Dětský sbor SA, sóla SATB
Duratta: cca 52 minut

copyright: Miloš Bok, všechna práva vyhrazena
webmaster: Petr Postl
design © 2008 Přemysl Havlík