| |
V roce 1999 oslovili Miloše Boka řeholníci českého původu z francouzského trapistického kláštera Sept Fons s přáním, jestli by pro nově vznikající trapistický klášter v západních čechách vytvořil původní officium. Skladatele tato objednávka těšila, neboť v ní viděl možnost složit něco, co by mohlo sloužit denní potřebě církve a navíc to bylo pro autora vítané odlehčení v době, kdy skládal 1. díl Svaté Zdislavy. Tak vzniklo toto ryze kontemplativní dílko souběžně s dílem nejmonumentálnějším a okázalým. Bok průběžně tuto práci konzultoval s řeholními bratry a byl na jaře r. 2000 převorem pozván do domovského francouzského kláštera. Při tomto týdenním pobytu se autor obeznámil s trapistickou spiritualitou a vysokou úrovní jejich zpěvů v chóru.Též se snažil do sebe vstřebat určité harmonicko - tektonické zvláštnosti dané tradicí a specifickým vývojem v trapistických klášterech. Tyto poznatky pak zužitkoval při harmonizaci těchto v podstatě novodobých chorálů, k čemuž došlo při autorově druhé návštěvě Sept Fons na konci r. 2000 v době, kdy odpočíval po dokončení 1. dílu Svaté Zdislavy. Čeští trapisté pak po vysvěcení nového kláštera v Novém dvoře officium v různém rozsahu používali, ovšem bez varhanního doprovodu (nové varhany v klášteře jsou v provozu teprve od r.2008). Právě ale Bokova harmonizace, modifikující ony výše zmíněné prvky je nezbytná k vyznění tohoto díla a ona především vytváří jeho charakteristiku. Bokovy Chórové zpěvy jsou univerzálně použitelné.
části: Initium, Hymnus ad laudes, Antiphona et canticum Simeonis, Antiphona, Preces, Oracio Dominica I., Canticum ex Apocalypsa ad vesperas feriae VI, Oratio Dominica II., Canticum ex Apocalypsa ad vesperas Dominicae, Magnificat, Psalmus 116.
Obsazení: mužská schola a varhany
durata: cca 16 min.
|